Dvouplášťová střecha – skladba střechy, stavba, výhody a nevýhody

Dvouplášťová střecha má ve své skladbě provětrávanou vzduchovou mezeru. Ta slouží pro odvod vodních par a tepelné zátěže mimo objekt. Dvouplášťová střecha díky své konstrukci nabídne jisté výhody, ale také nevýhody, nicméně výhody v tomto případě převažují. Jak vypadá skladba dvouplášťové střechy?

Dvouplášťovou šikmou střechu lze rozdělit na zateplenou a nezateplenou střechu.

Skladba nezateplené dvouplášťové střechy je následující:

• Nosná část – například dřevěný krov
• Pojistná hydroizolace ukotvená na krokvích (co je to pojistná hydroizolace?)
• Kontralatě z dřevěných hranolů požadovaných rozměrů přibitých na krokvích v ose krokve
• Střešní laťování z dřevěných hranolů (kolmo na kontralatě)
• Střešní krytina položená na střešních latích

Skladba zateplené dvouplášťové střechy s mezikrokevním zateplením je:

• Obklad (sádrokarton, dřevěný obklad)
• Dřevěný rošt s podkrokevní tepelnou izolací z minerální vaty
• Parozábrana
• Nosná část – například dřevěný krov
• Tepelná izolace z minerální vaty mezi krokvemi
• Pojistná hydroizolace ukotvená na krokvích
• Kontralatě z dřevěných hranolů požadovaných rozměrů přibitých na krokvích v ose krokve

Šikmou střechu můžete zateplit dvěma způsoby, a to buď tepelnou izolací mezi krokvemi, nebo nad krokvemi. Zateplujete-li šikmou střechu tepelnou izolací mezi krokvemi, přečtěte si návod na zateplení šikmé střechy. Podrobnosti o zateplení střechy nad krokvemi se dočtete v tomto článku.

Dvouplášťová střecha a její výhody

Dvouplášťová zateplená střecha funguje tak, že přes léto se tepelná zátěž, která je způsobena slunečním zářením dopadajícím na střešní krytinu, odvádí komínovým efektem do exteriéru, čímž se do jisté míry eliminuje přehřívání podkrovního prostoru.

Druhou výhodou dvouplášťové střechy je odvod vodní páry, která prostoupí z interiéru do exteriéru, ať už se jedná o prostup vodní páry skrze difúzně otevřenou skladbu či difúzně uzavřenou skladbu s nekvalitně provedenou parozábranou (NÁVOD – jak správně položit parozábranu). Prostupující pára, která by mohla v konstrukci zkondenzovat a napáchat škody je opět komínovým efektem odvedena do venkovního prostředí.

Dvouplášťová šikmá střecha také zajišťuje bezproblémový odvod srážkové vody, která se může dostat pod střešní krytinu různými netěsnostmi či narušenou krytinou. Voda jednoduše odteče po pojistné hydroizolaci, příp. se díky proudění vzduchu odpaří.

Dvouplášťová střecha a její nevýhody

Mezi nevýhody dvouplášťové střechy patří například riziko kondenzace prostupující vodní páry na spodní straně střešní krytiny, čímž ji může narušovat a zkracovat tak její životnost. Další problémy mohou ve střeše nastat při nevhodném návrhu a provedení. Špatně navržené a provedené větrací otvory a malá tloušťka větrané vrstvy znesnadní pohyb vzduchu a tím pádem i odvod vlhkosti a tepelné zátěže. Problém také může nastat při nekvalitně provedené parozábraně, kdy vodní pára prostoupí do konstrukce střechy, kde zkondenzuje, zhorší tepelně-izolační vlastnosti konstrukce a způsobí degradaci materiálu. Podobné trable může přivodit také voda zatékající porušenou hydroizolační vrstvou.

Střešní laťování z dřevěných hranolů (kolmo na kontralatě)

Střešní krytina položená na střešních latích vytváří horní střešní plášť a spodní střešní plášť je tvořen pojistnou hydroizolací, tepelnou izolací a nosnou konstrukcí krovu. Mezi horním a spodním střešním pláštěm je provětrávaná vzduchová mezera. Mezera musí být provětrávaná, jinak by konstrukce správně nefungovala, což by mohlo vést k poruchám.

Vzhledem k tomu, že je provětrávaná vzduchová mezera orientována šikmo a je umístěna pod horním střešním pláštěm, který se od dopadajícího slunečního záření zahřívá, vzniká zde tzv. komínový efekt. Vzduch v této mezeře tedy samovolně proudí. V dolní části střechy u podokapního žlabu je nasávací otvor, kterým se vzduch nasává, proudí skrze celý střešní plášť až k hřebeni střechy, kde je přes speciální odvětrávací střešní tašky nebo hřebenáče odváděn do exteriéru.

Jak zajistit správnou funkci dvouplášťové střechy?

Aby dvouplášťová střecha plnila bez problému svoji funkci, je potřeba zajistit, aby byla mezera průchodná a větrací otvory volné. Také je nutné již při návrhu střechy správně dimenzovat tloušťku větrací vrstvy a plochu větracích otvorů. Ty se totiž liší dle sklonu střechy. Doporučené dimenze jsou uvedeny v ČSN 73 1901 – navrhování střech.

Dimenze větrané mezery v závislosti na sklonu šikmé střechy

Z tabulky jasně vyplývá, že čím menší sklon střecha má, tím větší musí být tloušťka vzduchové vrstvy a plocha větracích otvorů. Pro šikmou střechu se sklonem v rozmezí 25° – 45° je třeba pro vytvoření vzduchové vrstvy použít konstrukční dřevěný hranol (kontralať) o rozměrech minimálně 30 x 50 mm, příp. 40 x 60 mm.

Ukázkové příklady návrhu větracích otvorů v dvouplášťové střeše

Jako ukázkové příklady řešení větrané vzduchové vrstvy v dvouplášťové střeše budeme uvažovat sedlovou střechu s délkou krokve 7 m. Jeden metr šířky střechy tak má plochu 7 m².

Střecha se sklonem do 5°

Pokud bude sklon střechy do 5°, doporučená tloušťka větrané vzduchové vrstvy je minimálně 100 mm, plocha spodního větracího otvoru je minimálně As = 7/100 = 0,07 m², tedy 700 cm² a plocha horního větracího otvoru musí být Ah = 7/200 = 0,035 m², tedy 350 cm².

Střecha se sklonem 5° – 25°

Pokud bude sklon střechy 5° – 25°, doporučená tloušťka větrané vzduchové vrstvy je minimálně 60 mm, plocha spodního větracího otvoru je minimálně As = 7/200 = 0,035 m², tedy 350 cm² a plocha horního větracího otvoru musí být Ah = 7/400 = 0,0175 m², tedy 175 cm².

Střecha se sklonem 25° – 45°

Pokud bude sklon střechy 25° – 45°, doporučená tloušťka větrané vzduchové vrstvy je minimálně 50 mm, plocha spodního větracího otvoru je minimálně As = 7/300 = 0,023 m², tedy 230 cm² a plocha horního větracího otvoru musí být Ah = 7/600 = 0,012 m², tedy 120 cm².

Střecha se sklonem >45°

Pokud bude sklon střechy více jak 45°, doporučená tloušťka větrané vzduchové vrstvy je minimálně 50 mm, plocha spodního větracího otvoru je minimálně As = 7/400 = 0,0175 m², tedy 175 cm² a plocha horního větracího otvoru musí být Ah = 7/800 = 0,00875 m², tedy 87,5 cm².

Může vás zajímat:

Bude mít váš dům plechovou krytinu? Zde pro vás uvádím návod na montáž plechové krytiny, na její řezání a kotvení.

Řešení větracích otvorů dvouplášťové střechy

Vzduchová vrstva je vytvořena výškou kontralatě ukotvené na krokvi. Větrací otvor ve spodní části střechy (u okapu) musí být průchodný, aby bylo zajištěno proudění vzduchu. Je třeba počítat s tím, že takový otevřený otvor poskytuje útočiště ptactvu. Aby bylo zabráněno tomu, že si ve vzduchové vrstvě postaví ptáci hnízdo a znemožní tak pohyb vzduchu, instaluje se ve spodní části střechy větrací mřížka.

Ve vrchní části šikmé střechy jsou větrací otvory tvořeny větracími taškami, které se kladou zpravidla ve 2. – 3. řadě od hřebene střechy, příp. jsou tvořeny speciálními hřebenáči s větracími otvory. Tašky i hřebenáče jsou již z výroby opatřeny ochrannou mřížkou, která zamezuje vniknutí nečistot a zvířectva do konstrukce střechy.