Zelené střechy jsou dnes v módě, nejde ale o žádnou novinku. Tento trend byl znám již v době antiky, kdy zahrady na střechách domů sloužily k odpočinku a okrase. Termoizolační efekt je využíván tradičně na Islandu, ale příkladů najdeme mnohem více.
Střecha porostlá vegetací může mít mnoho podob i funkcí. Propojuje v sobě izolační vlastnosti střechy a nároky na příjemné prostředí pro život. Dokáže originálně vnést zeleň doprostřed městské zástavby, působí blahodárně na lidskou psychiku a zároveň slouží jako útočiště pro drobné živočichy, zejména hmyz a ptactvo. Co se týče praktických vlastností, zelená střecha výborně izoluje jak tepelně, tak i akusticky. Souvrství vegetace totiž významně přispívá k tepelné stabilitě a zanedbatelné není ani snížení odvodu srážkové vody do kanalizace. Pojme až 80% vody ze srážek, které na danou plochu spadnou, a tu následně odpařuje. Zahrada na střeše budovy zvyšuje vlhkost ovzduší a redukuje městské znečištění.
Rozlišujeme zelené střechy dvou základních typů
Extenzivní zelená střecha
Extenzivní zelené střechy se nemusí zalévat a díky jejich nenáročnosti jsou vhodným řešením i pro domy se střechou zešikmenou. Na tu je samozřejmě ale nutné instalovat zarážky, aby nedocházelo ke splavování zeminy. Vrstva substrátu není příliš silná a porost má dobrou schopnost regenerace, většinou se osazují pouze travinami.
Intenzivní zelená střecha
Intenzivní zelená střecha vyžaduje mnohem silnější vrstvu substrátu, jedná se o střechu velmi podobnou zahradě a je možno ji osázet i nižšími dřevinami. S údržbou je daleko více práce, ale může nabídnout kromě estetické stránky i rekreační využití.
Na realizaci si je třeba dát opravdu záležet, aby střecha fungovala jak má, vzniklému ekosystému se dobře dařilo a snadno se udržovala. V úvahu je potřeba vzít konstrukci střechy a možnost jejího zatížení. Obecně platí, že jednodušší a levnější je navrhnout zelenou střechu pro novostavbu a dopředu vzít úvahu potřebnou zátěž, než ji realizovat při rekonstrukci.
Klasické zeminové systémy vyžadují bytelnější konstrukci. Pokud si chceme proces realizace usnadnit, použijeme vegetační panely, které jsou lehčí a není potřeba takové dimenzování nosné konstrukce a pokládání jednotlivých vrstev zvlášť. Zelená střecha totiž potřebuje vrstvy tepelně izolační, drenážní, filtrační, separační i hydroakumulační. Pokud je práce kvalitně dovedená, nemusí se majitel domu obávat zatékání.
Pokud se rozhodujete ohledně realizace střešní zeleně, vnímejte ji jako přídatnou hodnotu k vašemu bydlení, nikoliv prostředek pro úsporu financí díky závratné izolaci. Ano, tato střecha velmi dobře izoluje, ale investice do ní je poměrně vysoká a pouhé zaizolování lze provést i levněji. Nabízí ale významné benefity a skvělé využití střešní plochy, které je v mnoha případech nedocenitelné.
Základem zelené střechy s dlouhou životností je kvalitní návrh
Vzhledem k tomu, že střecha je jedna z nejvíce klimatologicky namáhaných konstrukcí domu, je třeba věnovat značnou pozornost návrhu skladby střešního pláště. Nejdůležitější je správná volba hydroizolace. Ta totiž musí být, oproti izolaci v klasické skladbě ploché střechy, odolná proti prorůstání kořenů. Během stavby se musí také dávat pozor, aby se hydroizolace nepoškodila neopatrným zacházením. Proti propíchnutí ostrými předměty se hydroizolace chrání nejlépe položením geotextilie o požadované plošné hmotnosti.
Střecha s vegetací musí mít zvláštní skladbu střešního pláště. Nejedná se pouze o vegetační souvrství ploché střechy tvořené substrátem, ale také o hydroakumulační, filtrační drenážní vrstvu. Tyto vrstvy v budoucnu zajistí zachycení srážkové vody pro spodní zavlažování rostlin, drenážní vrstva zajistí bezpečný odvod přebytečné vody do kanalizace a filtrační vrstva zajistí, aby drenážní vrstva nebyla zanášena nečistotami z vegetačního souvrství. Na trhu jsou k dostání nopové fólie s perforováním a nakašírovanou textilií, která plní funkci jak drenážní, tak filtrační.
Může vás zajímat: Jak položit nopovou fólií – návod na pokládku.
Sklon zelené střechy je možný zvolit v rozmezí od 0° do ´45°. Čím je menší sklon střechy, tím větší je hydroakumulační potenciál střechy.
Skladba pláště zelené vegetační střechy
Na obrázku je znázorněna typická skladba zelené vegetační střechy. Typů skladeb a certifikovaných systémů existuje pochopitelně více, ale všechny jsou tvořeny stejným základem.
- Parotěsná fólie – zabraňuje průchodů vodní páry z interiéru do konstrukce, kde by mohla později zkondenzovat a vytvořit tak ideální prostředí pro plíseň a hnilobu
- Tepelná izolace – zabraňuje nadměrným tepelným ztrátám objektu
- Geotextilie – zabraňuje poškození hydroizolační vrstvy
- Hydroizolace – chrání konstrukci před vnikem vlhkosti a srážek do konstrukce
- Drenážní vrstva – zachycuje srážkovou vodu pro spodní závlahu
- Drenážní rohož – slouží spolu s geotextilií jako filtrační vrstva
- Geotextilie – slouží jako filtrační vrstva a zabraňuje vniku částic do drenážního systému
- Substrát – zemina pro nasazení rostlin
- Vegetační vrstva
Jaké rostliny zvolit na zelenou střechu?
Na zelenou střechu můžete naset trávník, zasadit trvalky, sukulenty, byliny nebo skalničky, ale i třeba větší jehličnan. Zelené střechy se zpravidla ozelení divokými rostlinami, které nevyžadují zvláštní péči a přizpůsobí se extrémním podmínkám.
Vybraná rostlina však musí mít dostatečnou výšku substrátu, proto je nutné s výběrem vegetace začít již při návrhu střechy. Myslet také musíte na to, že v případě vyššího sklonu střechy nemá smysl střechu osázet intenzivním způsobem. Intenzivní zelená střecha má vysoké nároky na údržbu, závlahu a případně i hnojení. Specializované firmy a zahradní architekti vám dokážou poradit a sestavit poměr jednotlivých rostlin tak, aby jedna neškodila druhé a aby tento malý „ekosystém“ fungoval.
Nejčastějšími travinami jsou kavyl, pěchava, kostřava a psineček, z bylin jsou to kopretina, hvozdík, řebříček, zvonek, sedmikráska, pažitka a vřesovec.
Kolik stojí zelená střecha?
Pokud máte plochou střechu nebo střechu s mírným sklonem a uvažujete o zelené střeše, počítejte s vyššími výdaji. Oproti klasické střeše s nosnou konstrukcí, parozábranou, parotěsnou fólií, tepelnou izolací, geotextilií a hydroizolací musíte přidat několik vrstev navíc. V případě realizace klasické střechy vám stačí tuto skladbu zasypat kačírkem, který slouží jako zátěž hydroizolace proti sání větru a jako UV ochrana proti slunečním paprskům. V případě zelené střechy musíte realizovat drenážní a filtrační vrstvu se substrátem a vegetační vrstvou.
Kolik tedy stojí jednotlivé vrstvy a jaká je cena zelené vegetační střechy?
Cena drenážní a filtrační vrstvy, která je tvořená nopovou fólií s nakašírovanou geotextilií se pohybuje od 100 Kč za m2. Cena pochopitelně vzrůstá s výškou nopů fólie, které tvoří drenážní vrstvu.
Substrát pro ploché vegetační střechy stojí kolem 1700 Kč za m3 zeminy pro intenzivní vegetační střechy a 2500 – 5500 Kč za m3 zeminy pro extenzivní vegetační střechy.
Cena rostlin pro zelené střechy jsou různé v závislosti na vzrůstu a odrůdy rostliny. Za sukulenty a skalničky zaplatíte 35 – 90 Kč za kus, za primule 90 – 120 Kč za kus a za osivo počítejte s 25 Kč za m2.
Cena zelené střechy tak závisí ve velké míře na zvolených rostlinách, od toho odvíjející se tloušťky substrátu a z velké většiny také na doplňcích, jako jsou odvodňovací a zavlažovací systémy.
Cena 1 m2 zelené střechy je přibližně 700 – 900 Kč (cena je stanovena za ochrannou textilii, drenážní a filtrační vrstvu, vpusť, substrát a vegetaci).
Zelené střechy a dotace
Výstavba zelených střech je podporována dotačním programem Nová zelená úsporám. V rámci tohoto programu je možné žádat o dotaci až do výše 500 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy. Výstavba zelených střech je podporována u stávajících domů současně se zateplením, ale i u nových rodinných a bytových nízkoenergetických domů.
